Tak dneska se fakt těším. 33 kilometrů skoro jen z kopce, 2 lanovky – pohoda. Startem jsme projeli 4. Já (Robert), Děda a Jolča s mamkou.
Obvykle se vyhýbám prudkým výjezdům, jak to jen jde. Sobotní počasí mě ale do kopce hnalo. V krásných 13°C jsem to valil do prvních kopců, jak rychle to jenom šlo, abych se zahřál.
Kopce za mnou, první lanovka. Začalo mi být teplo a začal jsem uvažovat o shození dvou vrstev. Děda mě přesvědčil. Při cestě lanovkou jsme pod sebou potkali pána z Prahy, který jezdil okolo chaty se svou dálkově ovládanou sekačkou (byl tam i minule a předminule, buď tam seká schválně, když lanovkou jezdí hodně lidí, nebo asi nemá co dělat). A nahoře jsem uznal, že děda měl pravdu. Pokud dole u řeky bylo „frišno“, nahoře u rozhledny Žalý muselo být tak 5 stupňů. A potom to, na co všichni čekali – vítr ve vlasech a předjíždění. Skákání přes odvodňovací strouhy a poskakování kol po kamenech!
A pak zase – lanovka – sjezd, a pak cesta do cíle po krásných hladkých asfaltkách! Poslední kilometr po louce a – již tradiční – kláda přes cestu a fotograf.
Díky, Vrchlabí a Nové Město jsou ty nejlepší fitky v celém seriálu KPŽ.