První velké závody, poprvé na Českém poháru. Je to opravdu takový rozdíl v obtížnosti oproti KPŽ? I na to jsme byli zvědaví.
V pátek jsme trénovali. Trať byla těžší, pár krátkých výjezdů, drop, palety a kláda. To bylo kolo, které jel Aleš, Jolana tam měla pouze ty palety a kládu. vcelku krátký závod, oproti KPŽ cca 70% délky, zato ale o trochu techničtější. Celkově zázemí a organizace byla trochu chaotičtější, ale asi to bylo možná i tím, že jsme na ČP nováčkové…
Jolana jela s holkama o rok staršíma, byla 10. z 13, měla trochu strach z té klády na konci každého z dvou kol, ale nespadla, technicky jela dobře, ale přehazování budeme muset ještě trochu vyladit….
Aleš měl situaci jednodušší, závodil s klukama o rok mladšíma, 9-10 let, jeli 2 kola, stejná jako jezdili kadeti a chlapi v Eliminátoru. Celkem jich jelo 24. Aleš byl nervózní. Hodně nervózní. Ráno moc nesnídal, před závodem nemluvil….pořád někam jezdil na kole do lesa a mlčel… Nový seriál závodů, nový tým, to vše asi tvořilo tlak. Aleš vyrazil, po cílové rovince první a pak už to valil. Po prvním kole s přehledem první a pak to držel až do cíle. Tam byl dost hotovej, asi nejvíc jak jsem ho kdy viděl…..ale pak následovala radost. Velká radost. Hrdě pak šel do týmového stanu a celé odpoledne pak trénoval s ostatními na jejich nedělní závody, tratě které bude jezdit příští rok.