Tohle byl ten nejhezčí závod, jaký jsme kdy zažili. A taky docela blátivý.
První část článku napíše mechanik týmu Ivan, který, jak poznáte později v textu, není zas tak dobrým mechanikem….ani navigátorem….
V pátek jsme plánovali dorazit do Klokočůvku kolem půl sedmé aby si děti zkusili trať. U sjezdu z dálnice u Lipníka jsem neodbočil a hned jsme vjeli do kolony kde jsme ztratili 30 minut času. Na místo konání jsme dorazili po sedmé, skoro nebylo vidět. Děti vyjeli na trať, Aleš měl blikačku a Jola se snažila jet za ním….byla tma a trať byla hodně podmáčená.
Ráno dle předpovědi, pršelo a pršelo a chvílemi i hodně pršelo. Než jsme naložil u penzionu kola, byl jsem mokrý.
Jolana jela obvyklá tři kola, kolo mělo něco přes kilometr. Po startu vyrazily kamarádky dopředu, Laura první, Vanesa druhá a Jola za nimi. Jak držela se dobře, ale pak jak měla mokré rukavice, tak ji nešlo řadit na otočném řazení, nemá ještě na kole ovládání pomocí páček…. tam trochu ztratila a pak už jela jen třetí místo. Bojovala hodně, bylo vidět, že zima a bláto ji trochu trápí. V cíli byla ale spokojená.
Aleš jel kola čtyři. Hlavní soupeř Vojta tam nebyl, ale každý rok se na tomto závodě objeví Jakub Mušálek a ten Aleše potrápil a nakonec i vyhrál. Aleš jel první ale v druhém kole jel Jakub dopředu, Aleš se držel. V třetím kole na rovince neudržel a chytil pět sekund a pak už zvolnil a dojel v klidu na druhém místě. Trochu vlažně, asi šetřil síly na nedělní finále.
Děti byly v tom bahně hodně špinavé, byl to těžký závod.
Já jsem jel trasu C, dvakrát jsem si ji tady užil, vyhlášený kopec, kde je hodně, snad pár stovek lidí, fandí, křičí, mají zvonce a silnice jsou pomalované. super zážitek. Tentokrát však organizátoři dali kopec hned po startu, po nějakých 800 metrech přijde nejhorší kopec z celého KPŽ dlouhý necelé dva km, ale pořádný. Vždy jsem tam hodně lidí předjel, tentokrát opak. V balíku vjedeme do kopce, jedu svůj obvyklý převod, a ono to nejede, dál lehčí, pořád to nejede. Kolem mě spousta lidí kteří fandí, hodně lidí kteří mě předjíždějí, a ono mi to nejede,….. jel jsem svůj nejlehčí převod, a propadal se pořadím, stehna mě bolely a žaludek tak, že jsem myslel že tyčinka Nutrend a banán se podívají do kopřiv.
Na kopci jsem dal rychlejší převod a pořád mi to nejelo…..ze zadního kola šel divný zvuk. Dojel jsem do nějaké vsi, zastavil jsem a zjistil jsem, že zadní brzda mě neustále brzdí a že jedu delší dobu s brzdícím zadním kolem. Zároveň mě brzdová páčka nebrzdila, šla zmáčknout až na doraz. Zahrkal jsem destičkami, vstříknul jonťák do brzdy aby se vymyla, a vypadalo to, že to povolilo, nebrzdilo to. Takže mi zůstala pouze přední brzda, to je na sjezdech na blátě ne moc dobré, dost se pak padá…. Chtěl jsem to zabalit, ale chlapi co byli poblíž tak povzbuzovali ať jedu dál.
Přede mnou byly ještě dva dlouhé sjezdy a jeden dlouhý kopec. Ve sjezdech jsem jel opatrně, zadní brzda nebyla a přední mě pořád posílala do smyku, hodně jsem si pomáhal nohama v zatáčkách… Konec byl hodně blátivý a dojel jsem tak nějak klidně, moc jsem již nezávodil. Bylo z toho 91.místo, plánoval jsem kolem padesátky…. Ale závod to byl hezký, trať je tady super a pořadatelé pokaždé perfektně připraví závod a vše kolem.
…. a teď opět pokračuje Robert……
Já zase jako obvykle jel s dědou fitku. Na tento závod jsem se těšil celý rok. Vyhovuje mi totiž déšť s teplotami okolo patnácti stupňů. PARÁDA. Navíc jsem měl půjčené kolo – Specialized Epic FSR Comp. Na startu se sešlo asi padesát závodníků. Jemně mlžilo. Hned po startu jsem vyrazil za motorkou a rychle jsem se prodral na první místo. Stíhal jsem motocykl a v nose mě štípaly výfukové zplodiny. Pak ale přišel kluzký kamenitý výjezd, já si musel vyšlápnout a o své prvenství jsem přišel. Začaly mě dotahovat tandemy. Užíval jsem si to a stále stoupal do kopce klikatými lesními cestami. Všude okolo jemná mlha. Pod sebou jsem viděl krásné údolí Spálovského mlýna. Najednou jsem se objevil na louce, před sebou jsem měl dlouhý mělký úvoz, tu a tam nějaká kaluž. Po pár sjezdech jsem byl v cíli. Bylo to intenzivní, ale nádherné. Tohle je nejlepší závod v KPŽ. To počasí k němu patří.
Pro příště pro vás chystáme speciální formát reportáže.
Takto vypadal dojezd do cíle