Tento víkend jsme měli opět dva závody, Jolana jela s Robertem, Janou a dědou Ivanem na KPŽ Vrchlabí a já s Alešem na ČP Bedřichov. Balení do auta pro šest lidí a pět kol (já si ho nebral) bylo obtížnější, ale dali jsme to. Vyrazili směr Vrchlabí, vyhodili tam část týmu a razili směr Bedřichov. Cesta přes Tanvald byla zajímavá, cca 65 km a trvalo to 80 minut…. Příjezd do areálu, snaha najít správnou trať, neboť značením, pro Eliminátor, Minime atd se nikdo netrápil. Nakonec po debatě s ostatními rodiči jsme usoudili, že to bude kolo kolem tenisových kurtů, skoro samá rovina, hodně jednoduché, spíše takový sprint…. Ubytování v Penzionu u Jarmily super, dali jsme si večeři, pak soukromé wellness (sauna, whirlpool) a spalo se nám krásně….
Ráno byla zima jako……asi březnu, cca 7 stupňů, lehce vítr. Aleš byl v pohodě, bavil se s klukama, jel se projet a těšil se na závod. Jeli na 4 kola. Vyrazil po startu a šel hned do vedení. Pronásledoval ho Lukáš Raška, celkově druhý za Alešem v poháru. Aleš vedl od startu a v půli závodu nastoupil a šel do malého úniku. Za Alešem a Lukášem byla již mezera. V třetím kole odjeli do jediné trochu technické sekce a pak jsem již Aldu vyhlížel….. a najednou jede Lukáš, pak další a …….. Aleš nikde! Přijíždí jako sedmý a dle obličeje vidím, že se něco stalo, byl hodně dole….. Povzbuzuji ho, aby bojoval, každé místo se počítá do poháru. Snažil se, ale na víc jak šesté místo to nebylo. Dojel a hned se k němu hrnuli kluci, co vyhráli a ptali se ho, co se stalo. Kroutil hlavou, něco sem tam řekl, ale slzy tam nebyly. Ještě ne…… Ke mě přiběhlo pár známých a ptali se, co se stalo, jak to že byl první a pak najednou…. nevěděl jsem.
Aleš po pár minutách jde ke mě a položí kolo a helmu, rukavice letí vzduchem trochu dál a…….brečí. Tulí se ke mě a já se pomalu dozvídám, jak to bylo. Spadl mu řetěz z předního tácu. Při nájezdu do technické sekce si přehodil, prý i prošlápnul a najednou to nejelo. Nešlo mu to nahodit, někdo mu naštěstí pomohl (tímto moc děkuji za pomoc) a snažil se stíhat své soupeře. Dle časomíry ztratil ve třetím kole na Lukáše cca 30 sekund, a pak už jen trochu snížil. Je to poprvé, co měl technický problém při závodě. Mrzí to. Utěšoval ho tam i kolega Lukáš Elčkner z Aldova týmu i další.
Kdyby měl medaili, tak by před finálovým závodem měl luxusní náskok a vedl by pohár, neboť byl 4x první. Takto se sice drží na prvním místě, ale náskok má už jen jeden bod. Rozdíl mezi každým místem je pouze jeden bod. A ve finálovém závodě jsou body dvojnásobné. Takže pokud chce být vítěz, tak musí v Brně vyhrát….. Aleš nemá ve zvyku se vzdát bez boje, už se těší do Brna, kde potvrdí roli favorita.
V Bedřichově byl sice hodně smutný, ale takový je sport. Ne vždy vyhraje ten nejlepší, někdy je třeba mít trochu štěstí, někdy je třeba, aby se vyhnula i smůla.
Odcházeli jsme z areálu se smíšenými pocity, ale dopadlo to ještě dobře, mohl také dojet třeba 15. a o pohárové umístění by už moc nešlo.
Někdy ale jsou dny kdy si říkáte, že by těch problémů mohlo být již dost….. přijedeme k našemu autu na parkovišti, velkém parkovišti, které bylo poloprázdné a bylo všude dost místa, a koukáme na naše auto. Někdo nám do něho naboural, respektive najel nám do našeho držáku na kola a dost ho zničil. Kolem bylo dost úlomků a za stěračem….. NIC. Nějaký morálně slabý jedinec naboural do auta, poničil cizí věc a zbaběle ujel. Přitom stačí napsat kontakt, dát ho za stěrač a pak se vše vyřeší z povinného ručení, dotyčný by přišel pouze o pár stovek bonusu ročně. Držák na kola přijde skoro na 15 tisíc, takže jsem volal na pojišťovnu, ty mě řekli, že potřebují zápis policie, takže jsem volal na policii a ti po cca 30 minutách přijeli. Sepsali to, nafotili, měli stejný názor jako já, že někteří z našeho okolí jsou prostě blbci a neumějí přiznat svoji chybu.
Odjížděli jsme z Bedřichova, ne naštvaní, ale smutní, hlavně z některých lidí kolem nás. Nicméně jde se dál. Kola ve Vrchlabí jsme naložili, drželo to trochu pohromadě a jeli jsme domů.
Ale den měl i lepší části, Jolana vybojovala třetí místo, na druhou kousek, drží třetí příčku, takže paráda. Ale o tom napíše Jana……